Yamaha XS 750

18.10.2014 14:57

Yamaha xs 750

Dlouho jsem si pohrával s myšlenkou nějaké nevídanosti, něco málo okoukané a nevšední. Ne, že by naše motorky takové nebyly všechny :-), ale chtělo to něco, co se krapínek vymyká. Takže jsme  si vzali do rukou  tříválec od Yamahy z roku 1974.

Tento motocykl byl celkem znám svým kroutícím momentem a krásně chraplavým zvukem motoru ala traktor, kterej se právě chystá na první jarní brázdu. Stejně nadrženej, jak ten traktor, byl tento motor po 17ti letech hlubokého spánku. Koupený v německém Mannhaimu, jako pozůstalost po otci majitele.

Motocykl byl sice špinavý a zašlý, jenže!!! Původních 37436km bylo velmi zajímavých a to při koupi hrálo zásadní roli. K tomu náhradní motor předělaný na 900ccm, což vypadá, že se z něj povede zprovoznit a postavit další bezva kousek. Motor po pár hodinkách, ještě ve stavu před přestavbou, naběhl, Ohne

problem, takže se vědělo,, tohle bude príma akcička‘‘.

Rám krapínek ořezat tak, jak to bývá u všech Cafíček, všechno zbytečné pryč a něco, co by trošku zvedlo křivky. Nádrž jsme lehce proklepali v předu u vidlí a hned dostala jiný šmrnc. Zadní plast, původně sloužící jako koncovka sedla, se zmenšil, zúžil a šup ,,na světě byl kryt na světlo‘‘ pěkný matný lak vždy udělá radost, takže celý den pipláníčka a polepy, co se lepily všude možně, jen né tam, kde by měly držet, se povedlo umístit tak, jak to prostě vyšlo, páč trefit oblinky bylo dost napínavý. No a výsledek nás velmi potěšil ,,zdařilo se‘‘!!!

Přece jen jsme nechtěli ryze omodernizované Super Sport Cafééé, takže lehký nádech měděných šroubů a matek dodává Vintage look a celkově pasuje k barvě motocyklu. Po prvním testovací jízdě přišlo velké překvapení, sice byla díra v plynu,( která se po tolika letech kómatu dala čekat), se musela později dořešit obohacením směsi. Motor  letěl jak severní vítr ,,a všichni dobře víme, že severní vítr je krutý‘‘:-)!!! Mosazné difuzory plnily svůj účel perfektně díky prodlouženému střednímu sání si nepapkali karburátory vzduch sobě navzájem a při plném plynu si reakce motoru potřese hřídelí s dnešními moderními Supersporty. Tak mohutný zátah motor u motocyklu do 750ccm a roku výroby 1974 jsem nezažil. 

Neskutečný zážitek a plný emocí  jsem se vrátil ne jako obvykle po 10minutách, ale až za 40min a to mně musel dojít benzin zrovinka 800m od dílny a v zatáčce u dvou zvědavých bab, co se pošklebovaly, prej ,,estli nechci sirky, jako  že by to hned líp chytlo‘‘  vrrrrrrrr baby jedny.

Upocen, ale spokojen jsem dotlačil  fešandu zpět a dal jí pěkně napít, jelikož už se smrákalo, nechal jsem další jízdu na ránko.

Ani jsem nemohl dospat a za mlhavého rána, která už na podzim jsou, jsem probral báby v zatáčce na drbech lehkým podřazením před průjezdem a :-), můj blažený usměv za zatáčkou po jejich minutí a jen lamentování kůží povislých rukou za mnou v zrcátku, se změnil ze smíchu v řehot, že paní proti mně  jedoucí na kole si musela pomyslit, že jsem si po ránu musel dát čouda něčeho travnatého, páč jsem vypadal jak typický veselý motocyklista, a kdyby v té naší širé krajině tou dobou lítaly holuby do úst, měl bych je tam hned dva :-)!!!

Cestu zpět jsem to vychytrale vzal jinudy, aby mně ty báby neskočily do cesty.

 

Motorka jela bezvadně, vše bylo v pořádku, takže právě a protože jsme se chystali na největší veterán burzu v Evropě, jako na pokoukáníčko, která se koná každoročně v říjnu.Rozhodli jsme se, že jí bereme s sebou a uvidíme, co nám na ní řeknou tamní němečtí odborníci :-), kteří  tam budou mít sešlost u této příležitosti.

Jak jsme dopadli, dáme vědět po návratu!!!

Tato fotogalerie je prázdná.