Dodnes si stále dobře pamatuji, že od svých 13-ti let, co jsem se začal motat kolem splašených trubek a drrrmtaktů, jsem ve dne v noci toužil, tíhnul, prahnul a snil o neuvěřitelném.

,, Kotoučová brzda‘‘

Ta neuvěřitelná věc, tak úpěnlivě jsem si ji přál, až se mně sen několik let ne a ne splnit. Dostal jsem se k ní až ve svých 19-ti letech, konečně!!!

Nee, že by snad Pionýr, nebo Simáč jeli tak ukrutně rychle, že by jí potřebovali,

Takže, návrat z německého Mannheimu, se neobešel bez nějaké té drobné chybičky a vzpomínky s úsměvným zašklebením.

Špatné a marné pokusy nastartovat náš dopravní prostředek se statutem veterána dle počtu ujetých kilometrů,  se nakonec  povedlo roztlačit  pro ten poslední rozlučkový start v úzké uličce, čítající rozměr 3,20m, za asistence všudy přítomných čumilů a za přispění několika nových kamarádu.

Včetně rozmočených promo fotografií, které jsme s úspěchem při demontáži krapínek polo-roztrhali, se výlet

Mamut každým coulem. Když jsem jel pro tento koráb silnic, věděl jsem, že to bude opravdový Mastodont.

Ve své době největší cestovní motocykl, který plnil ve své kategorii všechna kriteria pro něj zadaná ohledně pohodlí a cestování. Troufnu si říct, že Harleydavídci v té době měli asi jedinou konkurenci. Velká prostorná sedla, samostatně očalouněná, pro každého cestujícího včetně řidiče samostatně oddělená, se spoustou prostoru i pro tu největší a nejtlustější řiť světa. I když, no najdou se i vyjímky, že? :-)

Tachometr původních 82536km, tak trošku lehce zaběnutý motor. :-) Co jsem se dopátral, zatím nejvíce

Při stavbě jakéhokoliv Cafe Raceru se hledá nějaký ten originální nápadíček, co by šel za nějakou tu rozumnou kačku přivést na tento širý svět.

Po nettu  se poflakují  spousty obrázků, které se dají nějak okopčit, či okouknout. Alespoň nějaký ten nápadíček  co by múzou nepolíben tak nutně potřebuje každý stavitel.

Nikdo nechce jen tak zkopírovat cizí Cafíčko, ale vdechnout do díla kus sebe!!! Ždibec nějakého kousku  své  dušičky,  aby si pak mohl přivlastnit právem chválu těch, co jsou ochotni utrousit kus teplého

Jsme až nadšeni Vaším zájmem o naše motocykly a tématiku tím se zabývající. Vždyť bez nadšenců a zapálení se nic pořádně dělat nedá.

V každém z nás je kus umělce, touha se odlišovat a vytvářet věci po svém, bez ohledu na okolí a co tomu kdo říká, vždyť jen my víme, že naše motorka je ta nejkrásnější ,,a vůbec, kdo mně má do toho co kecat, no nééé‘‘?